Dobrý den,
Jmenuji se Emma Plačková a 11.11. 2023 mi bylo 11 let. Narodila jsem se jako krásné a zdravé miminko, ale v 15 měsících se mi stal úraz, který převrátil život naší rodiny naruby. 8.2.2013 přede mnou praskla skleněná konvice a já byla s popáleninami na 23% těla hospitalizována ve FN Ostrava na odd. ARO. I když po prvotním ošetření bylo rodičům řečeno, že jsem do týdne určitě doma, nastaly komplikace. Po 14 dnech v nemocnici, kdy mě odpojili od dýchacího přístroje, u mě došlo k multiorgánovému selhání. Zdlouhavá a náročná léčba se protáhla na 8 týdnů. Doma se již na mě těšil starší brácha a ségra. Mladší sestřička zatím byla u maminky v bříšku.
Rodiče si mysleli, že si mě domů přivezli stejnou, ale já byla jiná…až po 4 měsících po propuštění a návštěvách ordinací, mi byla diagnostikována posttraumatická encefalopatie s těžkou mentální retardací, syndrom z odnětí opiátů, porucha vidění a centrální kvadruparésa.
Nemluvím, nerozumím, nekomunikuji, nechodím. Zvládnu sed, ale musím být připoutaná. Nedokážu se ani postavit, abych mohla aspoň trošičku mamince pomoci s péčí o mě. Nedokážu se totiž ani sama najíst, jsem ve všem závislá na druhých.
V noci toho moc nenaspím a jsem velice hlučná. Dávám tím najevo své potřeby, které neumím říct, proto je mou neodmyslitelnou součástí dudlík, který mám neustále u sebe a se kterým se uklidním.
Díky pravidelným rehabilitacím se můj stav nehoršil, ale již přes rok mi maminka dala oddych k načerpání sil.
Jelikož čas plyne a já hodně rostu, dochází u mě ke zkracování všech svalů, proto musím začít znovu pravidelně cvičit. Maminka už mě jen tak nepřepere, vážím už skoro stejně jako ona, takže mě čekají speciální rehabilitace v Ostravě, které jsou finančně velice náročné.
Budeme moc rádi a vděční za jakoukoliv finanční pomoc.
Děkujeme.
Rodiče Emmičky
